Centrální banky nakoupily podle World Gold Council v prvním pololetí letošního roku 374,1 tun zlata v hodnotě 15,7 miliard USD. Nedávno provedený průzkum na půdě těchto institucí ukazuje, že 54 % respondentů očekává pokračování rekordních nákupů i v druhém pololetí 2019 a pravděpodobně se protáhnou až do půlky příštího roku. Letošní poptávka centrálních bank představuje téměř šestinu celosvětové poptávky po zlatě a označuje se jako jedna z příčin nedávného růstu ceny žlutého kovu. Největšími hybateli se stali bankéři Číny, Ruska a… Polska.

Region střední Evropy se tak dostal do světových médiích referujících o tomto významném fenoménu letošního roku. Již v roce 2018, kdy naši severní sousedé oslavovali 100. výročí nezávislosti Polska, uvedl guvernér polské centrální banky, že pro základ ekonomické síly země je vhodné navýšit strategické zásoby zlata a rovněž podniknout kroky k repatriaci významné části polského zlatého pokladu. Je tedy pravděpodobné, že polské zlaté rezervy i nadále porostou. Rovněž maďarská centrální banka vidí ve zlatě cestu, jak diverzifikovat své portfolio. Loni navýšila své rezervy z 3,1 tun na dnešních cca 31,51 tun, tzn. na desetinásobek.

Zlaté rezervy našich sousedů:

Německo: 3 366, 77 tun (cca 108 245 828 Oz)

Rakousko: 279,99 tun (cca 9 002 026 Oz)

Polsko: 228,18 tun (cca 7 336 270 Oz)

Slovensko: 31,69 tun (cca 1 018 873 Oz)

Maďarsko: 31,51 tun (cca 1 013 085 Oz)

Česko: 8,15 tun (cca 262 058 Oz)

Česká republika podle statistik jako jediná v regionu stále rozpouští své zlaté rezervy. Český zlatý poklad, který čítal cca 100 tun zlata byl v roce 1993 rozdělen mezi nástupnické státy Československa v poměru 2:1. Z čísel je tedy patrné, že zatímco Slováci si svou jedu třetinu ponechali, Češi se svých dvou třetin během pětadvaceti let z velké části zbavili. V letech 1997 a 1998 naše centrální banka prodala desítky tun zlata, bohužel v době, kdy se jeho cena pohybovala kolem cca 287 USD za trojskou unci (31,103 gramů). V té době byl kurz dolaru cca 31,71 Kč / 1 USD. Unce zlata tedy vyšla zhruba na 9 100,77 Kč. Na vysvětlenou je dobré dodat, že se naši centrální bankéři neodchýlili od tehdejšího kurzu mnoha svých zahraničních kolegů.

Trend v oblasti investičních kovů byl až do hospodářské krize započaté v roce 2008 opačný než dnes. Cena zlata stagnovala a růst začala pozvolně až v druhé polovině první dekády nového milénia. Naplno se význam investičních kovů projevil až během krize. Jeho chvíle přišla v momentě, kdy trhy v roce 2011 rozkolísala hluboká krize Eurozóny. V těchto okamžicích si investoři připomněli starou pravdu o „bezpečném přístavu“ drahých kovů. A nešlo pouze o soukromé investory, ale i o centrální banky. Že to nebylo pouhých 15 vteřin slávy se ukazuje právě v posledních měsících, kdy cena zlata opět roste na základě obav trhů z dalšího vývoje vyvolaných především obchodním sporem dvou největších ekonomik světa.

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že se centrální banky celého světa během 22 let (1989–2010) zbavily 8 059 tun zlata. Osm let (2011–2018) jim stačilo k tomu, aby tuto ztrátu smazaly z více jak jedné poloviny, nakoupily zpět přes 4 250 tun zlata. Toto se však nedá říci o českých zlatých rezervách, které se mezi lety 2011 a 2019 ztenčily o další 4,3 tuny, tzn. o necelých 40 %.

Pokud pak vyjdeme z několika let starého průzkumu World Gold Council, z čísel ze studie berlínské Steinbeisovy univerzity a z odhadů prodejů na českém trhu za poslední roky, dojdeme k číslu zhruba mezi 10–15 tunami zlata. Tolik zlata mohou držet české domácnosti. Jedná se o velmi hrubý odhad, jelikož oficiální čísla neexistují, soukromí ani institucionální investoři je z pochopitelných důvodů nezveřejňují a ani celní správa není sdílnější. Pokud bychom vyšli z tohoto čísla, vychází nám, že mezi lety 2015-2017 předběhly české domácnosti ve vlastnictví zlata svou centrální banku. Nakupují jak slitky, tak zahraniční i tuzemské mince. Ostatně tuzemské mince jsou raženy právě z toho zlata, které pochází z českých rezerv. Kruh se uzavírá. To, že veřejnost drží více zlata než centrální autorita, není v Evropě nic neobvyklého. Otázkou zůstává, zda se důvěra veřejnosti i zahraničních centrálních bank, jejichž nákupy dlouhodobě rostou, promítne i do kurzu tuzemské centrální banky. Budoucnost ukáže.

Zdroj

Nepřehlédněte
Další články
18/10/2019
Palladium, letošní jednička v komoditách
Vzácné kovy si za první tři kvartály letošního roku vedly nad očekávání. Zlato v posledních měsících velmi posilovalo, za třetí kvartál zhruba o 8 %, meziročně dokonce o celých 26 %. Zlato však není…
Celý článek
11/10/2019
Krátkodobé ztráty a dobývání ztracených pozic
Přelom třetího a čtvrtého kvartálu roku 2019 přinesl rozruch na trhu se zlatem. V minulém týdnu zaznamenalo zlato propad ceny cca o dvě procenta. Cena žlutého kovu v posledním zářijovém dni klesla…
Celý článek
13/9/2019
Draghiho „bazuce“ tleskají bankrotáři, Trump a levicoví politici jako Ocasio-Cortezová
Mario Draghi, končící šéf Evropské centrální banky, včera na rozloučenou ještě jednou vytáhl „bazuku“. V hantýrce finančníků to znamená, že ECB bude s ještě větší razancí než doposud uvolňovat měnové…
Celý článek
Spočítejte si zhodnocení drahých kovů při pravidelném investování!