Česká národní banka (ČNB) nadále rozšiřuje své rezervy ve zlatě. Koncem letošního března měla v sejfech 13,5 tuny žlutého kovu. To je o 1,54 tuny více než na začátku letošního roku. Rychleji své zlaté zásoby rozšiřují ve světě podle aktuální zprávy Světové rady pro zlato už jen Singapur, Čína, Turecko a Indie. Vesměs toto kvarteto zemí přitom patří k těm, jež jsou označovány za „pračky špinavé ruské ropy“.
„Pračky špinavé ruské ropy“ představují země, které zajišťují dovoz ruských ropných produktů do EU a obecněji na Západ. Země EU a skupiny G7 totiž loni a ještě letos na přelomu roku v rámci svých sankcí zakázaly nebo zásadně omezily dovoz ruské ropy a ropných produktů.
Ve skutečnosti ale i přes tyto sankce proudí ruská ropa ve velkém na Západ dále. A to ve zpracované podobě – třeba jako motorová nafta. A skrze třetí země jako je ponejvíce právě Singapur, Čína, Turecko a Indie. Ve velkém tak dochází právě k „praní špinavé ruské ropy“. To zjišťuje studie finského Střediska výzkumu energií a čistého ovzduší, zveřejněná letos v dubnu.
Česko se tak v rychlosti nákupu zlata letos ocitá právě bok po boku těchto „praček špinavé ruské ropy“. Přitom tyto „pračky“ nakupují zlato v poměrně rychlém tempu, neboť chtějí snížit svoji závislost na dolaru a dalších západních měnách coby devizových rezervách.
Obávají se totiž, že by se mohly dostat do křížku se Západem, zejména Spojenými státy, třeba i právě pro svoji činnost „praček ruské ropy“, čehož následkem by byly v krajním případě zmrazeny jejich devizové rezervy. Tak jako se to stalo Rusku loni v únoru, krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.
Guvernér ČNB Aleš Michl by přitom rád rozšířil zlaté rezervy Česka ještě až přibližně devítinásobně, na více než 100 tun. Má se tak stát během několika let. Michl to uvedl už loni, v létě krátce po svém nástupu do funkce.
Do zlata zamýšlí takto rozsáhle investovat, neboť vývoj ceny drahého kovu má podle něj nulovou vazbu na vývoj cen akcií. Také podíl akcií v devizových rezervách chce guvernér dále navýšit. Ke konci loňského června, tedy těsně před Michlovým usednutím do guvernérského křesla, disponovala ČNB zlatem v objemu 360 tisíc troyských uncí. To odpovídá zhruba 11,2 tuny.
Pokud by tedy centrální banka, jak zamýšlí guvernér, navýšila od loňska své zlaté rezervy zhruba desetinásobně, mohou činit 110 až 120 tun. Centrální banka by tak vlastnila až o více než 100 tun kovu více než nyní. Česko by tak disponovalo suverénně největším objemem zlata v celé historii.
Na sklonku éry socialismu, v srpnu 1989, disponovala tehdejší Státní banka československá celkem 119 tunami zlata. Po rozpadu Československa disponovala Česká republika až zhruba 65 tunami kovu. Mezi lety 1997 a 1999 se však ČNB podstatné části zlata zbavila. Z 65 tun kovu jí tak v rezervách zbylo necelých 14 tun.
Od té doby objem zlatých rezerv ČNB dále klesal, až do května 2020, kdy se snížil na necelých osm tun. Od té doby ovšem tuzemská centrální banka zlato postupně dokupuje, zatím celkově v rozsahu nižších jednotek tun.
Pokud by ČNB rozšířila „český zlatý poklad“ o zhruba 100 tun, půjde o přelomový krok. Navíc poměrně smělý. Ne všechny centrální banky ekonomicky vyspělých zemí zlato v rezervách mají.
Například Norsko nebo Kanada žádné zlato nemají. Třeba Norsko dává jednoznačnou přednost akciím. České devizové rezervy jsou v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) stále jedny z největších na světě, takže diverzifikace jejich podstatnější části do zlata může dávat smysl.
Za uplynulých deset let, tedy od 29. května 2013, zlato zhodnotilo v dolaru, v němž se ve světě obchoduje, o 38,7 procenta, ročně průměrně o 3,3 procenta. Po přepočtu do korun se dočkalo zhodnocení o 56,3 procenta, ročně průměrně o 4,6 procenta.
Kdo ovšem 29. května 2013 investoval v souladu s hlavním indexem amerických akcií, Standard & Poor’s 500, ten má s dividendami v korunách k dnešnímu dni výnos necelých 241 procent. Hlavní index pražské burzy, PX, vynesl za stejné období i s dividendami zhruba 119 procent.