Roku 2018 spustila Čína vydávání zlatem podložených v yuanech denominovaných cenných papírů k obchodování s ropou tzv. futures. Tyto kontrakty byly oceněny v yuanech, byly však převoditelné do zlata s výhledem na to, že „vzestup petro-yuanu by mohl být smrtelným úderem dolaru.“
Před dvěma týdny ohlásil Mezinárodní měnový fond (MMF), že podíly měnových rezerv denominovaných v amerických dolarech se ve čtvrtém kvartále propadl na 59,0%, jak ukazují dnes zveřejněná data COFER od MMF. To znamená nejnižší podíl za 25 let od roku 1995.
Obrázek vývoj podílu dolarových rezerv svět podle času.
A zrovna minulý týden se Čína stala první velkou ekonomikou, která rozběhla digitální měnu centrální banky, „čímž zpečetila průkopnický status virtuálních měn dávno před ostatními zeměmi, když nedávno provedla experimenty s testováním skutečných plateb spotřebitelů ve velkém rozsahu, což přineslo smíšené výsledky.“
Minulý týden také Peter Thiel varoval, že i „Bitcoin by se mohl považovat za součást čínské finanční výzbroje proti USA. Ten ohrožuje nadekretované (fiat) peníze jako takové, ale zvláště ohrožuje americký dolar.“
Obrázek vývoj propadu dolaru vůči bitcoinu.
To vše jen chystalo jeviště pro dramatické titulky z dnešního rána, když Reuters hlásila, že Čína dala domácím a mezinárodním bankám povolení dovážet do země ohromná množství zlata.
Lidová banka Číny (PBOC), tj. národní centrální banka, kontroluje množství zlata přicházejícího do Číny systémem kvót vydávaných komerčním bankám. To obvykle umožňuje dostatek tohoto kovu k uspokojení lokální poptávky, ale ten příliv je poněkud omezen.
V posledních týdnech vydala povolení k přívalu ohromného množství zlatých cihel, říkají zdroje.
„Zatím nám ještě žádný příděl na zlato nedali. Teď už to povolení máme, smíme dovézt nejvíce od roku 2019,“ řekl jeden zdroj z jisté banky, která si tedy zlato do Číny dovezla.
Nejspíš se doveze 150 tun zlata za 8,5 miliardy $ za současné ceny, sdělily čtyři zdroje. Dva ze zdrojů řekly, že ty zlaté pruty přijedou v dubnu. Dva další řekly, že dovozy budou během dubna a května.
Ty zprávy hned vyhnaly ceny zlata oproti US dolarům nahoru.
Rozsah těchto dovozů naznačuje čínský dramatický obrat směrem k trhu zlatých prutů. Tato země od roku 2020 v průměru dovážela zlato v hodnotě kolem 600 milionů $ měsíčně, čili zhruba 10 tun, uvádí čínská data celní služby.
Roku 2019 jeho dovoz dosahoval 3,5 miliard $, čili zhruba 75 tun.
Je to snad jen další fáze varovného „Mente tekel ufarsín,“ že Čína jde po krku statutu dolaru jako rezervní měny?
Ilustrační graf hroucení kupní síly dolaru v čase.
A je to dláždění cesty pro zlatem podložený yuan?
Jak loni napsal Alasdair Macleaod, Čína může utéci chmurnému osudu, který by přinesl kolaps dolaru, když svou měnu yuan sváže se zlatem. Ze všech významných ekonomik je to právě Čína, kdo je nejlépe nachystán na zdravé peněžní řešení.
Kdyby Čína všechno to zlato monetizovala, tak by mohla dolar zabít hned zítra. Tato finanční jaderná volby se určitě stala oporou pro její strategii v probíhající obchodní a finanční válce proti Americe. Ale představa možnosti použití této nepochybné čínské síly proti dolaru přehlíží ještě složitější situaci. Není to v mnoha ohledech v čínském zájmu, kdy zvlášť významné je to, že vlastní 3,4 bilionu $, z nichž 1,5 bilionu je investovaných do amerických státních dluhopisů, i dluhopisů nižších státních orgánů, korporací a krátkodobých amerických dluhopisů. Tento zůstatek se aktivně používá pro dluhové financování dodavatelů čínských komodit, těch spojených s iniciativou pásu a cesty a těch pro jiné státy, kde by Čína ráda získala vliv.
Znič dolar a čínský úchop, jímž je uchycena po celém světě, by byl zničen též, protože jen malá část uplatňování čínského vlivu přes dluhy je v renminbi. V tomto smyslu, pokud by dolar zkolaboval, tak to ochromí i její prostředky pro mezinárodní vliv. Čínské vedení je si takových důsledků dobře vědomo, a proto neudělá nic, aby to podnítilo. Ve skutečnosti, kdyby dolar začal na měnových burzách kolabovat, tak bude Čína Fedu za jeho inflační politiku nadávat. Fed má ale ten problém, že se nadále není schopen zbavit svého závisláctví na bezmezné inflaci.
V takovém scénáři je však bohužel vtělena bankovní krize, která bude mít zásadní dopad na všechny nadekretované (fiat) měny, na některé více než na jiné. A jelikož je mezinárodní bankovnictví převážně záležitostí dolaru, tak by po krátké prodlevě důsledky dopadly na všechny rezervní měny. To by byl rozpad kreditních cyklů Kategorie 5 oproti finanční krizi 2008-09, kdy to byla jen kategorie tak 2 až 3. Kdyby přišlo takové kataklyzma, tak by Číně nezbývalo, než přestat se všemi pokusy o podporu dolaru jako prostředku uplatňování svého zámořského vlivu. Bude-li to tak, bude Čína potřebovat zajistit svou vlastní měnu.
To bude vyžadovat podloženost zlatem, tj. nukleární volbu, které se dosud vyhýbala. Ač by to bylo za cenu odepsání bilionů dolarů a s ním spojených prostředků uplatňování zámořského vlivu, tak by zde vzniklo monetární vakuum, které je třeba zaplnit. Kompenzace by se našla v nárůstu hodnoty čínských deklarovaných i nedeklarovaných zásob zlata, stejně jako v obohacení jejích lidí, co jsou držiteli zlata.
Zavést nějaký zlatý standard, který podvrátí nebo zničí dolar, jasně tedy není v současném geopolitickém zájmu Číny. Z tohoto důvodu to Čína udělá jen, když bude jasné, že dolar je v rozběhové fázi nevyhnutelného inflačního kolapsu, a riziko, že s sebou strhne i yuan, se musí naléhavě řešit. Možná, až se Bidenova agenda infrastrukturního plánu ujasní, tak přijde přehodnocení perspektivy dolaru a dluhové pasti spojené s rostoucími úrokovými sazbami při útlumu inflace, do níž spadnou Západní vlády, když se tím ukáže očekávatelný časový rozvrh takového průběhu.
Co když je digitalizace yuanu je kontrolní mechanismus, který Čína potřebuje, aby takový přechod zvládla?
Lze jen málo pochybovat, že směřování ke znalému yuanu bude mít značný dopad na zůstávající fiat měny. Mezi oznámením těchto plánů a jejich realizací to bude vyžadovat pro trhy jen krátkou dobu, aby se tomu přizpůsobily. Je pravděpodobné, že fiat měny čeká tlak na pokles jejich kupní síly a Čína musí hledat jak ochránit své vlastní zájmy tím, že světu vrátí zdravé peníze a ne svévolně podvracený dolar.
Ostatní země, zvláště ty v Asii, se nejspíš přidají k Číně při realizaci jejich vlastního zlatého měnového standardu a všechny tyto země pak budou stát před drsnou volbou, trvat na svých sociálních státech i s rostoucí obtížností jejich financování, nebo si stabilizovat své měny? Pokud Čína přijme řádný zlatý měnový standard, tak by mohla neutralizovat veškerou americkou geopolitickou moc, ať už se k ní Amerika přidá nebo ne.
Možná, že má pravdu i Peter Thiel s tvrzením, že bitcoin je trojský kůň k útoku na dolar a otevře cestu ke zlatem podloženému yuanu.
Nic netrvá věčně. Obrázek výše zobrazuje rezervní měny různých zemí, které kdysi vládly světu, od roku 1400.