Začátek roku 2020 byl opravdu bouřlivý. Vše způsobil promyšlený útok Spojených států na vrchního generála Íránských revolučních gard Kásima Sulejmáního. Smrt muže, mnohými označovaného za druhého nejvlivnějšího člověka Íránu, vyvolává na Blízkém východě silné reakce: demonstrující v ulicích pálí americké a izraelské vlajky, a k tomu slyšíme prohlášení nejvyššího představitele Íránu Ajatolláha Chameneího o tvrdé odplatě. Západní svět, tak citlivý na podobná prohlášení, napjatě čekal, co se stane. A ono se stalo.

Amatérská armáda Íránu

Záhy po Sulejmáního smrti byly Íránem vypáleny dvě desítky raket na základny USA v Iráku a (jak bylo později odhaleno) sestřelen Boeing ukrajinských aerolinek se 176 lidmi na palubě. Útok na základny nezpůsobil žádné škody na životech a posloužil íránskému režimu patrně jen pro vnitřní propagandistické účely. Navenek měl vyslat jediný signál, a to „do války jít nechceme.“ Celou situaci se sestřeleným letadlem pak popsali Íránci jako chybu svého vojska, které letadlo omylem považovalo za raketu s plochou dráhou letu. Opravdu divné, ale uvěřitelné. Konec konců dobře víme, jak vypadá tvrdá odplata zemí jako je Írán nebo Irák. Rozhodně se po ní nejvyšší představitelé státu neomlouvají. A k věrohodnosti tvrzení, že šlo o omyl, přispívá i fakt, že mezi obětmi nebyl žádný Američan.

Tato nehoda zcela potvrdila domnění, jak amatérskou armádu Írán má. Slova o tvrdé odplatě tak v kontextu posledních událostí zní až úsměvně, když členové armády ani nerozeznají raketu od dopravního letounu. Předpoklad, že by Írán šel do otevřené války, se nezdá jako pravděpodobný. Přesto svět očekává, že ona tvrdá odplata ještě přijde. Pravděpodobně ale v týlu nepřítele v podobě teroristického útoku či jednorázové armádní akce zacílené na USA.

Zlato je komodita citlivá na narušení míru

Na všechny tyto zprávy a nejistoty ohledně světové bezpečnosti vždy reagují také burzy po celém světě, trh se zlatem nevyjímaje. Obvyklým pravidlem je, že zlato roste, když akcie klesají. Zlato je považováno za uchovatele hodnoty, a proto se mu daří zejména v krizích. Naopak při dlouhodobém ekonomickém růstu, který v této dekádě zažíváme, zlato buď stagnuje, anebo klesá. Nejvyšší nárůst cen zlata – až k hranici 1 900 amerických dolarů za unci – byl vyvolán poslední finanční krizí. Mezitím zlato pokleslo pod hranici 1 100 dolarů a od té doby mírně roste v očekávání, že se stane „něco velkého“.

Tím „něčím“ by byla i zpráva o vyhlášení války mezi Íránem a Spojenými státy. Také proto jsme mohli po usmrcení íránského generála sledovat „raketový“ vzestup zlata. Svět byl v nejistotě, což investory žene k nákupům žlutého kovu.

Stejně tak trhy reagovaly i na poslední zprávy o koronaviru. Nemoc se z čínského Wu-chanu začala rychle šířit za hranice města, i samotné Číny. Prvotní reakce: pokles cen akcií a růst cen drahých kovů. Až po uklidnění od Světové zdravotnické organizace (WHO), že situace není tak vážná, trhy trochu opustila nervozita. Je ovšem otázkou, jestli bude dál důvod ke klidu.

Zlato nejvíce vzroste při globálním ekonomickém poklesu

Ony krátkodobé výkyvy ceny zlata způsobené aktuálními událostmi ze světa by investory měly nechat chladnými. Pokud nespekulujete a držíte například fyzické zlato nebo mince, tak můžete číst noviny s klidnou hlavu. Zlato je dlouhodobá investice, jejíž hodnota skoro určitě vzroste ve chvíli, kdy přijde další ekonomické zpomalení. O tom, že krize vystrkuje růžky, se dočtete snad na všech ekonomických serverech. Analytici se předhánějí v tom, kdo trefí přesně den a čas počátku krize. Reálně to ale možné není. Jedná se jen o náhodu. Pokud by totiž někdo dokázal spolehlivě předpovědět, jak trhy a ekonomika zareagují na každou událost, stal by se dozajista nejbohatším člověkem na světě. A tím žádný analytik není. Americký humorista Evan Esar to popsal poměrně přesně: „Ekonom je odborník, který bude zítra vědět, proč se nestalo to, co dnes předpověděl“.

Takže jestli přijde krize a růst ceny zlata zítra, letos nebo rok příští, nevíme. Víme ale určitě, že žádný strom neroste do nebe a každé období blahobytu vystřídá období, kdy si budeme muset utáhnout opasky (na tom ostatně stojí celá teorie ekonomického cyklu). Cena spotového zlata se sice odrazila vzhůru, nicméně stále ani zdaleka nedosahuje hodnoty z roku 2011. Pro ty, kteří chtějí hledat analogie, se dá najít podobnost růstu ceny z konce roku 2008 a konce roku 2019. Jestli je to však signál blížící se krize, je troufalé se domnívat. Každá bublina jednou splaskne. Momentálně se zdá být nejvíce nafouklá ta čínská.

Zdroj

Nepřehlédněte
Další články
17/2/2020
Bude stříbro následovat zlato v šílené rally?
Zlato zažívá tučné časy, jak je na tom aktuálně investiční kov číslo dva, stříbro? Před koncem roku 2019 se nadechlo k růstu a chvíli to vypadalo, že bude svůj vznešenější protějšek následovat.…
Celý článek
4/2/2020
Centrální banky rekordně nakupují zlato. Cui bono?
V loňském roce nám zlato ukázalo svou sílu. Svou pouť zakončilo na velmi solidních hodnotách a jeho výsledek dosáhl černých číslech, konkrétně zhruba 19 % zisku. Na začátku roku jsme byli svědky…
Celý článek
5/12/2019
Podle vzoru Ruska? Slovensko chce nashromáždit tuny zlata
Slovensko chce své investiční zlato, které nyní drží ve Velké Británii, stáhnout zpět na své území. Několik tun zlata by měly převézt do Národní banky Slovenska kvůli brexitu. Avizoval to předseda…
Celý článek
Spočítejte si zhodnocení drahých kovů při pravidelném investování!